Vsevjednom.cz


Novinky

2.1.2017
Jak ušetřit za dřevo

Jak ušetřit za dřevo a správně roztopit topeniště podpalovačem z dřevité vlny

pro uživatele kamen, krbů, kotlů a sporáků
 

Od nepaměti lidé vytápěli své domy dřevem. Dřevo bylo nejběžnější a nejlevnější palivo, zejména pro domácnosti na venkově. A přestože mnohé z nich nahradily na přelomu století stará kamna a kotle na dřevo za pohodlnější a dotované plynové nebo elektrické topné systémy, v posledních letech se znovu vrací ke dřevu.

 

Tento vývoj se dal očekávat - rostoucí ceny dovážených paliv a energie a stále horší ekonomická situace nutí lidi snižovat provozní náklady. Topení dřevem je levné, i když méně pohodlné ve srovnání s plynem nebo elektřinou. Ale většina lidí, kteří topí dřevem, by mohla dosáhnout stejnou tepelnou pohodu s mnohem menší spotřebou dřeva, a tím i výrazně menšími náklady, časem a prací spojenou s přípravou paliva a celým topením.

Ve stejných domech, kde žijí (bez zateplování a výměny oken nebo dveří) a se stejnými kotli a kamny.
Chce to ale znát základní pravidla správného topení. Většina sedláků, jejichž topení je již tradičně jejich každodenní povinností, by bez váhání zvedlo ruku na otázku, kdo umí správně topit. Zadehtované komíny a topeniště, a zejména obrovské úložné prostory palivového dřeva u většiny rodinných domů svědčí o opaku.

Palivové dřevo bylo až donedávna dostupné všem, kteří ho potřebovali. Lidé nebyli finančně nuceni uvažovat o jeho účinném spalování a při topení postupovali intuitivně - vždy, když plamen v kamnech slábl, přikládali. A tak, i když se v domech topilo dřevem po mnoho generací, většina lidí se nenaučila správně topit.


 

 

 


Sestaveno za podpory:

Sestavil: Juraj Zamkovský

Textová  úprava, překlad: Michal Andrle, www.podpalovac.zhoric.cz


Veškeré zde použité texty a fotografie jsou vlastnictvím společnosti Priatelia Zeme CEPA


 

1.1.2016
Údržba krbu a kamen

Údržba krbu a kamen

Každý topný systém vyžaduje pravidelnou kontrolu, údržbu a čištění. U moderních zařízení (krbové vložky, kotle) se vždy řiďte návody výrobce pro provoz, v případě individuální stavby kamen dodržujte doporučení jejich zhotovitele. Kontrolujte zejména stav vyzdívky topeniště a těsnění dvířek a otvorů. Praskliny v šamotové vyzdívce topeniště nevyžadují hned jejich výměnu, pokud je jejich pozice v topeništi stabilní. Ale jakmile začnou vypadávat kousky šamotu, musíte je rychle vyměnit.

Dbejte na pravidelné vynášení popela z popelníku nebo topeniště. Je to důležité zejména u krbů, kde plný popelník blokuje přívod dostatečného množství spodního vzduchu do topeniště. Kachlová kamna se v současnosti staví jako bezroštová a při takových kamnech je dno topeniště hlouběji, což umožňuje silnější vrstvu popela. Při takové konstrukci kamen je vrstva popela žádoucí, neboť zvyšuje teplotu v topeništi a umožňuje dodatečné vyhoření i nespálených zbytků v hromadě popela.

Objem zbytkového popela ve dřevě je asi 2%. což znamená, že po spálení 100 kg dřeva v bezroštových kamnech zůstávají na dně přibližně 2 kg popela.


5) Údržba


Sestaveno za podpory:

Sestavil: Juraj Zámkovský

Textová úprava, překlad: Michal Andrle, www.podpalovac.zhoric.cz


Veškeré zde použité texty a fotografie jsou vlastnictvím společnosti Priatelia Zeme CEPA


 

1.1.2016
Jak regulovat přívod

Jak regulovat přívod a odvod vzduchu

Jak regulovat přívod a odvod vzduchu v topeništi

Správné seřízení přívodu vzduchu k hoření do topeniště a odvodu spalin z topeniště do komína je klíčem k efektivnímu topení.

Před zapálením ohně v kamnech naplno otevřete komínovou klapku a přívod vzduchu do topeniště (pokud mají kamna kromě dvířek do topeniště i dolní dvířka na vybírání popela, pootevřete jich). V první fázi hoření nikdy neuzavírejte přívod vzduchu do topeniště ani komínovou klapku! Po zapálení nechte kamna dobře rozhořet, aby se ohřál komín - vytvoříte tak dobrý tah pro správné hoření a odvod spalin.
Ale netopte dlouho s plně otevřenými přívody vzduchu do topeniště, abyste kamna příliš nepřehřály. Když už dřevo dobře hoří, postupně zavírejte přívod vzduchu do topeniště. Plameny by v této fázi měly být světle žluté - pokud je plamen tmavočervený až purpurový, spalovacímu procesu chybí kyslík a tehdy musíte více otevřít klapku. Když zhasnou poslední plameny nad tlejícími uhlíky (třetí fáze hoření), zcela zavřete přívod vzduchu pro hoření do topeniště i komínovou klapku a nechte dávku dohořet. Omezíte tak únik tepla přes kouřovody a komín ven a umožníte krbu nebo kamnům maximálně sálat. Po spálení uhlíků má být vnitřní povrch topeniště bledý - začmuzené topeniště signalizuje nesprávné hoření (vlhké dřevo, nedostatek vzduchu během hoření, předčasně uzavřené klapky a podobně). Před přikládáním další dávky do krbové vložky naplno otevřete komínovou klapku i primární přívod vzduchu do krbu. Pak na několik vteřin pootevřete dvířka a nechte krb chytit pořádný tah. Co nejrychleji přiložte a zavřete dvířka.
Celý proces se pak opakuje: po přiložení maximálně otevřete přívod vzduchu do topeniště i komínovou klapku, nechte dřevo dobře rozhořet a pomalu postupně uzavírejte přívod vzduchu.

Po vyhasnutí plamenů nad hromadou žhavého popela zavřete přívod vzduchu k hoření i komínovou klapku a nechte dávku dohořet.
U novějších druhů kamen a kotlů musíte přívod a odvod vzduchu regulovat podle pokynů výrobců (pokud není řízen automatickou regulací).



Sestaveno za podpory:

Sestavil: Juraj Zamkovský

Textová úprava, překlad: Michal Andrle, www.podpalovac.zhoric.cz


Veškeré zde použité texty a fotografie jsou vlastnictvím společnosti Priatelia Zeme CEPA


 

1.1.2016
Jak a kdy přikládat

Jak a kdy přikládat do krbové vložky krbových kamen kotle

Jak a kdy přikládat do krbové vložky, krbových kamen a kotle na tuhá paliva

Životnost krbu, kamen nebo kotle závisí na dodržování stanovených dávek dřeva výrobcem nebo kamnářským mistrem. Nejvíce reklamací a poškození vzniká právě kvůli jejich přetápění vysokými dávkami dřeva. Optimální dávku dřeva je povinen stanovit výrobce nebo kamnářský mistr v předávacím protokolu. Hodinovou dávku dřeva pro krb si umíte přibližně odhadnout - stačí vydělit výrobcem stanovený jmenovitý výkon hodnotou 2,8 kWh (to je využitelná energie z 1 kg dřeva při účinnosti 70 procent). Takže hodinová dávka pro krb s nominálním výkonem 12 kWh je 12: 2,8 = 4,3 kg dřeva.

Další dávku nevkládejte do topeniště dříve, než dohoří předchozí dávka!


Ale pozor: vyrábějí se už i krby akumulační - tehdy se prodlužuje interval přikládání. Dávku a interval přikládání v tomto případě stanoví kamnářský mistr podle konstrukce krbu.


I při zděných a kachlových kamnech musí dávku a interval přikládání stanovit kamnářský mistr. Interval přikládání do kamen může být každých 8 až 24 hodin. To znamená 1 až 3-krát denně, ne častěji - jinak vzniká riziko poškození kamen a komína. Nejčastější interval přikládání je 12 hodin, čili dvakrát za den (ráno a večer). Tento interval vyhovuje i osobám, které jsou zaměstnány (přiloží před a po práci). Stanovená dávka dřeva se vloží správným způsobem do topeniště (hrubá polena dolů, tenká nahoru), otevře se přívod vzduchu a zapálí se podle bodu 2. Dvířka se během hoření neotvírají - výjimkou jsou takové dvířka, která zároveň přivádějí do topeniště vzduch na hoření.
12-hodinový interval přikládání neznamená, že v topeništi hoří dřevo celých 12 hodin. Oheň hoří obvykle jen asi 1,5 hodiny a po dohoření musíte uzavřít přívod vzduchu. Kamna však sálájí teplo 12 hodin. Pokud byste do kamen přikládali nepřetržitě, kamna by se mohla nenávratně poškodit (může popraskat vnitřní vyzdívka topeniště nebo se uvolní vnitřní šamotové desky, prasknou kachle, popraská plášť kamen, mohou se znehodnotit kouřovody, smaltovaná kování, těsnění, spojovací materiál a podobně).

Kamna v domě, kde slouží jako hlavní zdroj vytápění, nikdy během topné sezóny nevychladnou. V přechodném období do nich přikládat lze jen jednou denně, během silných mrazů 2 až 3-krát za den.



Sestaveno za podpory:

Sestavil: Juraj Zamkovský

Textová úprava, překlad: Michal Andrle, www.podpalovac.zhoric.cz

 

1.1.2016
Jak správně roztopit

Jak správně roztopit krbová kamna, krbovou vložku, kotel, gril, sporák na tuhá paliva..

->> SHORA <<-


->>DOLŮ<<-


Při zakládání ohně přiveďte k dřevu vzduch ze všech stran.

Dřevo před zapálením uložte do topeniště tak, že dvě-čtyři větší polena ca. tl. 10-15cm ve tvaru "Δ" uložíte na dno topeniště (dle typu topeniště), napříč naskládáte menší polena ca tl. 5-10cm ve tvaru "Δ". Na ně dáte asi 2-4 ks tenkých polínek ca tl. 3cm , anebo třísek (ideálně z měkkého dřeva) a pod tyto nejmenší kousky vložíte podpalovač (ideálně 1-2ks).

Docílíme toho, že dřevo postupně hoří shora dolů. Hoří delší dobu a Vy si tím prodloužíte druhý přikládací interval (cca 4-6 hodin dle typu kamen). Nejdříve se rozpálí druhá-menší vrstva dřeva. Jakmile se dřevo začne "rozkládat" rozpálí první vrstvu větších polen.
Tímto způsobem docílíte delšího, čistějšího hoření a Váš komín se rychleji "nastartuje".

Při tomto způsobu zakládání ohně vzniká méně dýmu a emisí, než při tradičním zapalování (" zespodu papírem" ).

Tento způsob rozpalování je vhodný na jakýkoliv typ krbových kamen, krbové vložky, pece, kotle, grilu...

POZOR: Další dávku paliva nevkládejte do topeniště dříve, než dohoří předcházející dávka!
Dbejte na to, aby bylo k dřevu přivedeno dostatečné množství vzduchu. V opačném případě vznikají jedovaté zplodiny a dřevo pořádně neshoří.

== Související články ==

- Úvod

- Co je vlastně hoření ?

1) Zásady správného topení

2) Návod na správné roztopení

3) Jak a kdy přikládat

4) Jak regulovat vzduch

5) Údržba


Veškeré zde použité texty a fotografie jsou vlastnictvím

 

1.1.2016
Zásady správného topení

Zásady správného topení


Ve dřevě je vázáno známé množství energie - záleží pouze na vás, kolik z něj využijete a kolik ztratíte. Kromě toho, způsob vytápění má rozhodující vliv na účinnost a životnost kamen. Správně topit se třeba naučit. Není to nic složitého, ale je třeba znát několik důležitých zásad a dodržovat je. Odměnou vám bude mnohem méně práce a výdajů a mnohem více tepla a pohody. Jako uživatel kamen nebo krbu můžete při topení ovlivňovat v zásadě dva rozhodující parametry spalovacího procesu: kvalitu paliva (druh, vlhkost a velikost dřeva) a režim přívodu vzduchu. Ostatní důležité parametry (tvar a rozměry topeniště, kouřovodů a kvalita konstrukčních prvků kamen) jsou dány výrobcem nebo kamnářským mistrem a vy je neovlivníte. Jelikož i požadavky na kvalitu palivového dřeva jsou jasné a dány již předtím, než začnete topit, nejdůležitější a nejjednodušší předpoklad správného hoření a optimálního výkonu, frekvence přikládání a produkce škodlivin v kamnech nebo krbu, je správná regulace spalovacího procesu v topeništi řízením dodávky vzduchu pro hoření.

 

1. Topte pouze kvalitním suchým dřevem

Nejdůležitější parametr palivového dřeva je vlhkost. Čerstvě řezivo obsahuje 50 - 60% vody. Čím více vody dřevo obsahuje, tím více energie je při hoření potřebné k jejímu odpaření a tím méně energie se přemění na využitelné teplo. Vysušené dřevo je několikrát výhřevnější jak čerstvé.

Palivo Vlhkost Čistá výhřevnost Čistá výhřevnost
  % MJ/Kg kWh/kg
Bezprostředně vytěžené dřevo přímo z lesa 60 5,76 1,6
Nedávno vytěžené dřevo 50 7,92 2,2
Zbytky po těžbě, štěpka z pilin atp. 40 10,44 2,9
Dřevo sušené jeden rok venku, odpadní dřevo 30 12,24 3,4
Dřevo sušené dva roky venku 20 14,4 4,0
Pelety 9 16,92 4,7
Sušina 0 18,72 5,2

Na topení je třeba používat dřevo s obsahem vody pod 20 procent. To v praxi znamená, že dřevo byste před spálením měli nechat schnout asi dva roky, ideálně volně provětrávané venku a překryté pouze shora proti dešti a sněhu. Výhřevnost různých druhů tvrdého i měkkého dřeva je přibližně stejná (asi 14,4 MJ / kg při vlhkosti 20 procent - to odpovídá asi 4 kWh / kg). Rozdíl mezi tvrdým a měkkým dřevem je v jeho hustotě, která ovlivňuje zejména objem dávky vkládané do topeniště .
Měkké dřevo má menší hustotu, a proto je třeba jej objemově více než tvrdého dřeva. Kromě toho, měkké dřevo rychleji hoří. To vás může nabádat k častějšímu přikládání, což není správné! Proto si nejprve odvažte dávku paliva určenou výrobcem nebo kamnářem a takovou dávku už pak stále používejte. Výběr palivového dřeva závisí od zdroje tepla a účelu topení. Například jehličnany s vysokým obsahem pryskyřic nejsou vhodné pro otevřené krby, protože ohrožují interiér velkým úletem jisker. Měkké dřevo je ale vhodnější na zatápění oproti tvrdému.


Příklad: Správná dávka pro krbovou vložku s nominálním hodinovým výkonem 12 kW (tu určuje výrobce) a účinností 70 procent je 4,3 kg. Pokud tedy chcete do vytápěného prostoru dodávat 12 kW tepelného výkonu, musíte každou hodinu přiložit a spálit 4,3 kg paliva.
Na rozdíl od toho, kachlová kamna s hodinovým výkonem topeniště 4 kW a účinností spalování 80 procent, spotřebují jen jednu 15 kg dávku paliva za 12 hodin. Celkový výkon topeniště takových kamen je však mnohem větší oproti krbu - až 48 kW. Vyrobené teplo se ukládá do akumulačního jádra a postupně se během 12 hodin sáláním přes plášť kamen odevzdává do prostoru.


I účinnost akumulačních kamen (a tím i množství tepla získaného ze stejného množství dřeva) je vyšší, protože v jejich topeništi se dosáhne vyšší spalovací teploty, která se uloží do akumulačního šamotového jádra. Do komína uniká z takových akumulačních kamen oproti krbům méně tepla.
Netopte natíraným, impregnovaným dřevem, neboť jejich zplodiny poškozují životní prostředí i topeniště, kouřovody a komíny, jsou jedovaté a popel z nich nebudete moci použít v zahradách jako hnojivo!

 


Sestaveno za podpory:

Sestavil: Juraj Zamkovský

Textová úprava, překlad: Michal Andrle, www.podpalovac.zhoric.cz


Veškeré zde použité texty a fotografie jsou vlastnictvím společnosti Priatelia Zeme CEPA

 

 

1.1.2016
Palivové dřevo na topení

Tři fáze hoření dřeva - co je hoření

Co je hoření?


Hoření je prudká chemická reakce, při které se ze dřeva uvolňuje teplo a světlo. Vzniká a trvá za určitých podmínek: aby dřevo hořelo, musí dosáhnout zápalnou teplotu za přítomnosti vzdušného kyslíku. Nejviditelnější projev hoření je plamen. Je to sloupec hořících, zejména plynných látek nad povrchem dřeva, které se ze dřeva uvolňují působením teploty. Když tyto plyny vyhoří, dřevo hoří bez plamene pouze na povrchu (doutná).

Tři fáze hoření dřeva


Dřevo nehoří stále stejně. Je důležité to vědět a využívat při topení, protože podle toho, ve které fázi se proces hoření nachází, musíte regulovat množství přiváděného čerstvého vzduchu do topeniště a odtok spalin do komína. Pokud to děláte živelně, buď neproměníte veškerou energii ve dřevě na teplo (a zůstane vám zbytečně mnoho odpadu a ještě přitom znehodnotíte kamna nebo kotel, kouřovody a komín), nebo vám značná část tepla unikne komínem ven.

1. fáze



Dřevo se zapaluje, praská, tvoří se v něm trhliny a voda v něm obsažená vře a odpařuje se
V této fázi oheň vyžaduje maximální přísun čerstvého vzduchu. Plamen ohně je tmavě-žlutý. Díky rostoucí teplotě zbytková voda ve dřevě vyvře do topeniště a v spalinách se dostane do komína. Při správném topení musíte dosáhnout, aby se ohnisko i stěny komína dostatečně nahřály a aby teplota spalin v komíně přesáhla 60 ° C - to zabezpečíte naplno otevřenou komínovou klapkou na začátku topení. Při nižší teplotě spalin by spaliny v komíně kondenzovaly, komín by "netahal" a na jeho stěny by se usazoval nebezpečný černý dehet.

2. fáze

Rozklad dřeva - zplynování
Již od teploty 150 °C se ze dřeva začínají uvolňovat těkavé hořlaviny. Čím je teplota topeniště vyšší, tím více hořlavých plynů se z něj uvolní a tím je vyšší i účinnost spalování. Těkavé hořlaviny tvoří 80 až 85% hořlaviny dřevní hmoty a spolu s přiváděným vzduchem hoří svítivým plamenem nad tuhou složkou dřeva. Vaším cílem je dosáhnout, aby všechny uvolněné těkavé hořlaviny dokonale shořely. Optimální teplota pro rozklad dřeva začíná od 280 °C.
Při nižší teplotě hoření vznikají látky, které jsou zdraví velmi škodlivé a poškozují korozí vnitřek kamen nebo kotle. Při teplotě nad 700 °C se ze dřeva uvolňuje a hoří dřevoplyn (směs kysličníku uhelnatého a vodíku s vysokou výhřevností).
Pokud je v krbové vložce nebo kotli sekundární přívod vzduchu a dá se samostatně ovládat, můžete v této fázi zcela uzavřít přívod vzduchu pod rošt (primární přívod vzduchu).

Sekundární přívod vzduchu ale musí zůstat plně otevřený, jinak dřevo dostatečně neprohoří a nevyužije se celá jeho energie. Dehet, ale i začerněný šamot v topeništi nebo začerněné sklo, jsou jen důkazem nekvalitního a málo účinného hoření. Jednoduše řečeno, spálíte více dřeva a využijete z něj méně tepla.

3. fáze

Dřevo dohořívá na uhlíky, z nichž sálá teplo bez viditelného plamene
Dohoříva tuhý zbytek dřeva - dřevo se přemění na hromadu doutnajících uhlíků bez plamenů. Pokud již v topeništi nejsou žádné plameny, tak v této fázi můžete naplno zavřít všechny přívody vzduchu do topeniště i uzavřít škrtící komínovou klapku.



Sestaveno za podpory:

Sestavil: Juraj Zamkovský

Textová úprava, překlad: Michal Andrle, www.podpalovac.zhoric.cz


Veškeré zde použité texty a fotografie jsou vlastnictvím společnosti Priatelia Zeme CEPA

 

1.1.2016
Tři fáze hoření dřeva

Co je hoření?


Hoření je prudká chemická reakce, při které se ze dřeva uvolňuje teplo a světlo. Vzniká a trvá za určitých podmínek: aby dřevo hořelo, musí dosáhnout zápalnou teplotu za přítomnosti vzdušného kyslíku. Nejviditelnější projev hoření je plamen. Je to sloupec hořících, zejména plynných látek nad povrchem dřeva, které se ze dřeva uvolňují působením teploty. Když tyto plyny vyhoří, dřevo hoří bez plamene pouze na povrchu (doutná).

Tři fáze hoření dřeva


Dřevo nehoří stále stejně. Je důležité to vědět a využívat při topení, protože podle toho, ve které fázi se proces hoření nachází, musíte regulovat množství přiváděného čerstvého vzduchu do topeniště a odtok spalin do komína. Pokud to děláte živelně, buď neproměníte veškerou energii ve dřevě na teplo (a zůstane vám zbytečně mnoho odpadu a ještě přitom znehodnotíte kamna nebo kotel, kouřovody a komín), nebo vám značná část tepla unikne komínem ven.
 

1. fáze



Dřevo se zapaluje, praská, tvoří se v něm trhliny a voda v něm obsažená vře a odpařuje se
V této fázi oheň vyžaduje maximální přísun čerstvého vzduchu. Plamen ohně je tmavě-žlutý. Díky rostoucí teplotě zbytková voda ve dřevě vyvře do topeniště a v spalinách se dostane do komína. Při správném topení musíte dosáhnout, aby se ohnisko i stěny komína dostatečně nahřály a aby teplota spalin v komíně přesáhla 60 ° C - to zabezpečíte naplno otevřenou komínovou klapkou na začátku topení. Při nižší teplotě spalin by spaliny v komíně kondenzovaly, komín by "netahal" a na jeho stěny by se usazoval nebezpečný černý dehet.

2. fáze

Rozklad dřeva - zplynování
Již od teploty 150 °C se ze dřeva začínají uvolňovat těkavé hořlaviny. Čím je teplota topeniště vyšší, tím více hořlavých plynů se z něj uvolní a tím je vyšší i účinnost spalování. Těkavé hořlaviny tvoří 80 až 85% hořlaviny dřevní hmoty a spolu s přiváděným vzduchem hoří svítivým plamenem nad tuhou složkou dřeva. Vaším cílem je dosáhnout, aby všechny uvolněné těkavé hořlaviny dokonale shořely. Optimální teplota pro rozklad dřeva začíná od 280 °C.
Při nižší teplotě hoření vznikají látky, které jsou zdraví velmi škodlivé a poškozují korozí vnitřek kamen nebo kotle. Při teplotě nad 700 °C se ze dřeva uvolňuje a hoří dřevoplyn (směs kysličníku uhelnatého a vodíku s vysokou výhřevností).
Pokud je v krbové vložce nebo kotli sekundární přívod vzduchu a dá se samostatně ovládat, můžete v této fázi zcela uzavřít přívod vzduchu pod rošt (primární přívod vzduchu).

Sekundární přívod vzduchu ale musí zůstat plně otevřený, jinak dřevo dostatečně neprohoří a nevyužije se celá jeho energie. Dehet, ale i začerněný šamot v topeništi nebo začerněné sklo, jsou jen důkazem nekvalitního a málo účinného hoření. Jednoduše řečeno, spálíte více dřeva a využijete z něj méně tepla.

3. fáze

Dřevo dohořívá na uhlíky, z nichž sálá teplo bez viditelného plamene
Dohoříva tuhý zbytek dřeva - dřevo se přemění na hromadu doutnajících uhlíků bez plamenů. Pokud již v topeništi nejsou žádné plameny, tak v této fázi můžete naplno zavřít všechny přívody vzduchu do topeniště i uzavřít škrtící komínovou klapku.

 

== Související články ==

- Úvod

- Co je vlastně hoření ?

1) Zásady správného topení

2) Návod na správné roztopení

3) Jak a kdy přikládat

4) Jak regulovat vzduch

5) Údržba


Sestaveno za podpory:Sestavil: Juraj Zamkovský

Textová  úprava, překlad: Michal Andrle, www.podpalovac.zhoric.cz


Veškeré zde použité texty a fotografie jsou vlastnictvím společnosti Priatelia Zeme CEPA


 

Stránka 1 z 1 - 8 položek celkem

 

Přihlášení

Nemůžete vyplnit toto pole
 

Kontakt

Andrle - Březovice 35 - Hořice
605 859 484
 
 


Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete SOUHLAS s jejich používáním.